Základní škola a Mateřská škola Antonína Borového Zlatá Koruna
Z historie zlatokorunského školství
Zlatokorunská škola byla založena zdejším opatem cisterciáckého kláštera Bohumírem Bylanským L.P. 1772 podle vídeňského a kaplického vzoru. Jak se můžeme dočíst ve Velkých dějinách zemí Koruny české: „Ihned od svého počátku se stala institucí pokrokovou, která využívala nejmodernější vyučovací metody tzv. industriální školy. Opat Bylanský neváhal pořídit veškeré vybavení včetně sbírek minerálů, rostlin, zvířat či fyzikálních přístrojů. Vedle předmětů trivia (čtení, psaní, počítání) se ve Zlaté Koruně vyučovala geometrie, mechanika, stavitelství, zemědělské a zahradnické práce, krejčovství, pletení aj. Po kaplickém a zlatokorunském vzoru do konce 18. století vzniklo a působilo několik set podobně zaměřených škol po celé zemi.“ Vysokou úroveň si místní vzdělávací instituce držela i na přelomu 18. a 19. století. V roce 1782 přibyla zdejšímu učitelskému sboru výrazná posila v osobě Antonína Borového. Tento vzdělaný a moderní metody využívající kantor působil ve Zlaté Koruně více než 40 let. Za tu dobu se nesmazatelně zapsal jak do srdcí místních obyvatel, tak i do historie obce. Kromě učitelského talentu disponoval také značným hudebním nadáním a dlouhá léta působil jako regenschori a člen místních kapel. Od roku 1772 škola původně sídlila v objektu opatství, kde měla k dispozici čtyři malé místnosti. Po zrušení zlatokorunského kláštera v roce 1785 ale došlo k prvnímu nucenému stěhování do prostor bývalé bašty (č.p. 40). Již po dvou letech se žáci i učitelé stěhovali znovu. Tentokrát již do budovy, na jejímž místě stojí současná škola v č.p. 41, která ale měla velmi odlišný vzhled. V polovině 19. století navštěvovalo zdejší vzdělávací instituci kolem 150 žáků. Přesto byla stále jednotřídkou. Tento nevyhovující stav doznal změn až roku 1857, kdy byla přistavěna druhá třída. I tak byla školní budova stále nevyhovující. Přestavba školy do dnešní podoby proběhla až v roce 1889 a její součástí byl i byt pro ředitele školy a pokoj pro podučitele. Na přelomu 19. a 20. století usedalo do školních lavic více jak 200 dětí ze Zlaté Koruny a blízkého okolí. V nové a dobře vybavené budově přivítali školáci i vznik Československé republiky v říjnu 1918. Ti měli již od první třídy šest povinných předmětů, mezi které patřilo náboženství, český jazyk, matematika, čtení, psaní, zpěv a tělocvik. Postupně k nim ve třetí a čtvrté třídě přibyla vlastivěda, přírodozpyt a dějepis se zeměpisem.
K převratným změnám v historii zdejší školy došlo především v roce 1938 po podpisu Mnichovské dohody. Zlatá Koruna byla v podzimních měsících zaplavena migrujícími uprchlíky, kteří mířili z německého pohraničí do českého vnitrozemí. Z původních 152 žáků narostl během podzimu jejich počet až na 324! Proto byla od ledna 1939 přemístěna do Zlaté Koruny také měšťanská škola z Českého Krumlova, která plnila roli dnešního druhého stupně ZŠ. V této podobě vydrželo základní školství v obci až do poloviny 90. let 20. století, kdy došlo postupně k hlubokému úpadku, který vyvrcholil zrušením místní školy v roce 1998. Poté v obci fungovala pouze škola mateřská. Naštěstí, po téměř čtvrtstoletí, se 1. září 2022, tedy 250 let po založení klášterní školy, podařilo tradici vzdělávání dětí v obci opět obnovit. Zlatokorunská mateřská a základní škola Antonína Borového tak nyní píše novou kapitolu v dějinách vzdělanosti Zlatokorunska a navazuje tak na slavný historický odkaz místního školství.
Jaroslav Král